Kterak jsme se v Soběslavi ocitli aneb ve školní kronice je psáno:
„Z iniciativy Městského národního výboru a Okresního národního výboru v Soběslavi zřízen byl v Soběslavi ke dni 1. května 1951 Městský hudební ústav.
Zájem o hudební vzdělání byl značný, neboť již v květnu 1951 přihlásilo se do houslového oddělení ústavu 36 žáků a do oddělení klavírního 68 žáků.
Ve svých počátcích neměl hudební ústav vlastní nástroje (klavíry) ani vyučovací místnosti. A tak po skončení vyučování na osmileté škole (nynější ZŠ E. Beneše) mohli nastoupit do učeben teprve žáci hudebního ústavu. Ve třech klavírních odděleních vyučovalo se na velmi starých nástrojích, propůjčených tehdejší osmiletou školou.
Krajským národním výborem byl ředitelem Městského hudebního ústavu ustanoven Antonín Vychodil z Milevska a učitelkami Helena Bubníková a Marie Forstová. Dále externě vyučovali Václav Vališ a Miroslava Kaňková.
Dík pochopení Okresního národního výboru a Městského národního výboru v Soběslavi podařilo se vedení školy dne 6. prosince 1954 získat první nové pianino.
Od 1. září 1958 byla otevřena ve Veselí nad Lužnicí detašovaná třída Základní hudební školy v Soběslavi, kde bylo zapsáno 33 žáků. V detašované třídě umístěné v domě manželů Kuchválkových vyučovala hru na klavír a hudební nauku Anna Kuchválková, hru na dechové nástroje Karel Blažek a hru na housle Josef Kuchválek.“ ?
|
